pátek 20. září 2013

Anýzovka na cestách ... v Paříži III.


Paříž. Jediný světlý bod smutečního září. Jinak smutek, černo, pohřeb, pláč...

Blog zeje prázdnotou. Nepíšu. Myšlenky mám černé. Zahalené smutečním závojem. Jen občas sdílím z čeho mi srdce radostí poskočí, oči zajiskří :  

Paris, je t´aime! Toujours!

Soukromá pasáž v "mém" domě na Montmartru & výhled z okna. Za domem Le Moulin de la Galette - historická restaurace s mlýnem, před domem Moulin Rouge, pod okny ulice Lepic.


Atmosféra jak z filmu. A taky že jo! Jdu ve stopách Amélie z Montmartru :-) Ranní kávu si dám v kavárně U dvou mlýnů, sedíc na růžové vintage židličce Tolix a sledujíc venkovní šrumec.

K panu Collignon jsem pro ovoce plánovaně nešla. Ve skutečnosti se jmenuje Ali a díky filmu vydal vlastní CD. Jak zpívá vám ovšem nepovím...

Ve "městě" (neboť Montmartre je "vesnice ve městě") jsem neodolala zajít do Ladurée  Můj oblíbený salon du thé v ulici Bonaparte renovují ale ujistili mě že původní koloniální design zůstane ve stejném duchu. Ufff. Salonek v prvním patře za návštěvu taky stojí - dámský boudoir na dlouhá povídání :-)

Tak jako makronky  Čekaly na mě ;-) Aktuálně sezónní - jedna s perníkovým kořením a druhá se skořápkou s červeným pepřem a ganache z lesních plodů.

Cestou "domů" se zastavuji v květinářství Ve jménu růže. Nic jiného než růže zde nehledejte, zato jejich omamná vůně se line ulicí...

Au revoir et à bientôt !

________
© photos: Anýzovka v zemi cikád via Instagram

pondělí 2. září 2013

Dary podzimu


1. září, podzim klepe na dveře... i když to tak v Provence moc nevypadá. Dnes bylo 31°C a azůro :-) Naše zahrada v horách nám však nadělila o víkendu první podzimní nadílku!

Ráno, ještě za rosy, jsem vyběhla na zahradu a utrhla si první bílé fíky z našeho stařičkého fíkovníku. Cestou zpět k snídani jsem ještě přihodila mirabelky :-)


Odpolko jsme si rozdělili práci - já sklízela lískové oříšky. Úroda je bohatá a těší mě, že letos jsem úspěšně předběhla divočáka, který tak přišel o dezert a já nemusela zachraňovat zničený strom... (viděli jste někdy divočáka jak se šplhá na strom? celkem zážitek!)

A Provensálec se dal na obhlídku úlů. Máme med! A hodně :-)


V neděli jsme se vydali do Sollies-Pont do sadu k Gégé. Cíl byl jasný: fíky ღ Minulý víkend se konaly každoroční slavnosti fíků v Sollies. Byli jsme tam ale už v poledne by ses fíků nedohledal. Vyprodáno. Ve dvě odpoledne balili :-/ Tak jsem aspoň poklábosila s šéfkuchařem Guy Gedda, vychválila jeho broskovový koláč politý medovo-smetanovým krémem (který jsem zvěčnila čerstvě vytažený z trouby zde) a dostala recept na fíkové koblížky. Než jsme odjeli s prázdnou domů, domluvila jsem si soukromou sklizeň s Gégé. Úžasné fíky (ty ze Sollies jsou vyhlášené) za 2€ kilo! (na slavnostech se ty samé prodávaly za 6€). Mám jich sladkých 20kg a od manželky Gégé výslužku na cestu. První várka fíkové zavařeniny už je naložená ;-) Následovat bude jiná verze s fíkovými listy, fíkový likér, fíky confit (v zimě skvělé k foie gras), sorbet a tarteletky. Mňam! Na to jsem se celý rok těšila.

  
Jaký byl váš víkend? Loučím se s vámi pohledem na horskou vesničku Rougon ve Verdoňském kaňonu, který se nám naskýtá z naší chalupy 


Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...